DŮLEŽITOST BIOPLASTŮ
Tento materiál se podle polymerního základu nazývá NonOilen®. Monomery nebyly izolovány z fosilních zdrojů (např. z ropy, angl. non-oil, tedy „neolejové“), ale pochází ze 100 % z obnovitelných zdrojů..
PROČ JSOU BIOPLASTY DŮLEŽITÉ?
Cirkulární ekonomika vychází z konceptu 3R nebo R3. Česky to znamená ZREDUKUJ, ZNOVU POUŽIJ, ZRECYKLUJ.Materiál bychom měli využít tolikrát, kolikrát můžeme a tím snížit množství odpadu. Musíme přemýšlet o svých činech a předcházet plýtvání (například místo nákupu mnoha lahví používat vodu z vodovodu nebo raději zvolit větší balení). A jakmile opětovně použitý předmět přijde do podoby nevyužitého odpadu, materiál recyklovat. Budeme-li se řídit těmito principy, můžeme snížit externí nové zdroje a fungovat podle tohoto schématu:
Hlavní princip se nazývá „hierarchie nulového odpadu.“Všimněte si obrázku níže.
TAKHLE NE
První pokus o zlepšení biologické rozložitelnosti komoditních plastů byl pomocí oxo-bioplastů.Standardní polymery (jako PE, PP, PS) byly upraveny přidáním látek, které způsobují oxo-degradaci těchto polymerů. Nelze je však vhodně rozložit v kompostu.Rozkládají se na malé částice do 2 mm (kousky biologicky nerozložitelného polymeru), ale tyto malé kousky a sekundární mikroplasty (primární mikroplasty jsou vyráběny záměrně, ale sekundární jsou vytvářeny degradací plastů) poškozují naše životní prostředí v půdě nebo ve vodě. Navíc je to proti základním principům cirkulární ekonomiky. Oxoplasty tvoří mnoho jednorázového zboží,které je použité jen jednou nelze jej recyklovat bez ztráty vlastností, a degraduje již při použití ( v přítomnosti kyslíku). Jsou označovány jako biodegradabilní, ale pokud jsou umístěny do kompostu, nelze je vhodně rozložit.
Protože oxobioplasty nepomáhají k záchraně životního prostředí, ale způsobují pravý opak, je nutné hledat různé cesty, jak ovlivnit dopady na životní prostředí. Jakými směry se vydat?
Hledejme nové způsoby, jak degradovat polymery (například chemicky).
Hledejme nové vstupní suroviny, které nahradí fosilní zdroje.
Hledejme nové zdroje pro vytvoření biologicky rozložitelných polymerů s vysokou užitnou hodnotou.
Zlepšeme nakládání s odpady - žádný materiál by se neměl dostat do půdy nebo do vody.Plasty mají špatnou pověst, protože se na ně pohlíží jako na odpad v půdě, v oceánech, kde se nerozloží za méně než sto let. Ale to stejné platí o kovech, sklu nebo keramice!
I kdybychom vytvořili nový materiál, který lze biologicky rozložit v půdě či oceánu, neznamená to, že můžeme všechny věci vyhodit po jednom použití, nebo že je můžeme vyhodit kamkoli chceme. Půda má také omezenou kapacitu. Ani oceán by neměl obsahovat žádný z těchto předmětů. Trvá dlouhou dobu než se předměty rozloží a to je pro živé organismy nebezpečné.
Recyklujme materiály, pokud to není pro životní prostředí škodlivější než kompostování.
Hledejme více zelených zdrojů energie (obnovitelné zdroje).
Zdokonalujme procesy třídění odpadu (rozpoznávání bioplastů a kompostování nebo recyklace standardních termoplastů místo spalování).
Bioplasty
Jsou to makromolekuly, které se vytváří technologickým zpracováním přírodních zdrojů (biomasa), jako jsou PLA, bio-PE, PBAT, bio-PET. Jsou vyrobeny z obnovitelných zdrojů (bio-based), ale nejsou biologicky odbouratelné.
Je nutné věnovat pozornost označení od společností. Pod tímto označením mohou výrobci skrývat také plasty, které obsahují méně než 100% biologických složek. Lze jej upravit pouze z 15 nebo 30% (například bio-PE). Existují také plasty, které jsou stoprocentně biologické, ale kvůli vytvořené struktuře je nelze biodegradovat (například polyamid 11). Naopak můžeme najít polymery, které jsou biologicky odbouratelné bez ohledu na to, zda jsou na fosilním základě (jako je polykaprolakton).
